Toto plemeno je pojmenováno podle provincie Akity na japonském ostrově Honšú, z níž pochází. Takže Akita Inu vlastně znamená pes z Akity. Patří k nejstarším psím plemenům. Nalezené ostatky jejich předků datují archeologové do doby 5 000 let před naším letopočtem. Tito psi putovali s kočovníky po celém Japonsku.
Jejich hlavním posláním bylo lovení velké zvěře, např. medvědů, jelenů či kanců, a ochrana rodiny a majetku. Psi byli dříve menší než dnešní akity, protože v drsných klimatických podmínkách s nedostatkem potravy by neměli šanci přežít.
Ačkoliv je Akita jedním z nejstarších plemen, její přežití zajistilo křížení s jinými velkými asijskými psy. Velký zásah plemeno utrpělo během druhé světové války, kdy byli psi odváděni k válečným účelům, a k udržení chovu přispělo křížení s německým ovčákem. Dnes známe také americkou Akitu, která je té původní podobná, je trochu méně špicovitá a srst může mít jakékoliv barvy. Akity se dožívají okolo 10 let.
Akita je paličák, který se nehodí pro každého
Akita inu je nesmírně věrný a milý společník, zcela oddaný své rodině. Vyžaduje ale zkušeného chovatele a důslednou výchovu. Může být totiž agresivní vůči jiným psům (na začátku 20. století ho v Japonsku používali k psím zápasům). Je velmi inteligentní, ale také tvrdohlavý. Když si něco zamane, nikdo mu to nerozmluví.
O jeho věrnosti svědčí i světově slavný příběh o psu Hačikó („osmý princ“). Byl jako dvouměsíční darován profesoru Uenovi z Tokia. Hačikó mu později každý den přesně v 17 hodin chodil naproti na nádraží. Po dvou letech profesor zemřel, pes však na něj nadále celých 10 let až do konce svého života den co den čekal a věřil, že se jeho pán vrátí. Dnes má na místě, kde zemřel, svůj pomník…
Autor: David Navara, redakce
Foto: Pixabay.com, wikipedia.com