Ne všechny druhy však na zimu odlétají do teplých krajů. Obvykle se o sebe umí postarat sami, ale ve chvíli, kdy přijdou tuhé mrazy nebo vydatné sněžení, začnou mít s hledáním potravy potíže. Řada z nich by mohla i zahynout hlady a je tedy namístě jim pomoci přežít. Mnoho z nás se ale při krmení ptáčků dopouští chyb, které mohou nadělat více škody, než užitku. Na co si tedy dávat pozor?
Krmítko, jídelna pro zpěváčky, nebo pro šelmičky?
Není nad to, pořídit krmítko a pak třeba z pohodlí domova pozorovat své malé strávníky, jak si dávají do zobáčků. V kterémkoliv hobbymarketu jich najdete spoustu druhů, ale pokud si troufáte, postavte si spolu s dětmi krmítko sami. Na internetu je návodů spousta, stačí si vybrat.
Všeobecně platí, že by krmítko mělo být zastřešené, aby se do něj nedostala vlhkost. Plocha, kam budete dávat krmení, má mít také ohrádku, jinak se bude krmivo sypat na zem.
Když už jste tuhle ptačí jídelnu pořídili, musíte si ale položit klasickou otázku „kam s ní“. Je tu totiž jedno nebezpečí, na které se často zapomíná. A tím jsou malé šelmičky, ať už jde o kočky, kuny nebo lasičky. Loví sice především hlodavce, ale malým opeřencem také nepohrdnou. Zvlášť, když se ptáci zrovna krmí a nejsou tolik pozorní, jsou pak snadnou kořistí. Zlobit se proto na ně nemůžeme, šelmy to prostě mají v genech.
Krmítko proto musíte umístit tak, aby se k němu šelmy nedostaly. Zavěste ho tedy do takové výšky, aby k němu nedoskočily ze země, na stromě pak volte tenkou koncovou větev, která kočku neunese. Stejně tak ho nedávejte přímo na okenní parapet, lepším řešením je hák na zdi. Na zahradě můžete také krmítko umístit na dostatečně vysokém kůlu, prkně nebo trubce, ukotveném do země.
Čím ptáčky potěšíte a čím je můžete zabít
Další chyby, které se ve snaze pomoci dopouštíme, je nevhodná skladba krmiva. Je spousta potravin, které ptáčkům mohou spíše ublížit nebo je dokonce zabít. Jejich organizmus totiž nedokáže naši lidskou stravu vstřebat.
Velmi často dáváme do krmítek například suché pečivo. To ale vždy obsahuje sůl, která ptákům škodí. Stejně tak tam nepatří zbytky jídla z našeho stolu nebo zkažené potraviny. Do ptačího jídelníčku nepatří ani uzeniny, cokoliv kořeněného nebo těstoviny.
Na čem si drobní opeřenci opravdu pochutnají a získají energii pro přežití mrazů a dlouhé zimy? Hlavně na semenech všeho druhu. Potěší je slunečnice, zrní, nastrouhané oříšky, arašídy (nesolené!), podělit se s nimi můžete také o ovesné vločky, tvaroh, různé ovoce (jablka, jeřabiny, ptačí zob atd.), nastrouhanou zeleninu, drobné kousky nesoleného a nekořeněného masa, neškvařeného sádla či loje.
Zvláště lůj je pro ptáčky vydatným zdrojem energie. A když ho rozpustíte, zamícháte do něj semínka a další dobrůtky, necháte ztuhnout, pověsíte tuto lahůdku někam, kam nemohou šelmy (taky jim to chutná) a nesvítí tam přímé slunce, odvděčí se vám vaši strávníci na jaře ptačím koncertem.
Co ptáčci opravdu nesmí:
Nic slaného ani kořeněného- Zbytky od oběda
- Uzeniny
- Zkažené potraviny
- Těstoviny a pečivo
- Kuchyňský odpad
Čím ptáčky potěšíme:
- Jakákoliv semena, například slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko i řepku. Zvláště tučná slunečnicová semena jsou spolehlivým zdrojem energie
- Drcená jádra lískových a vlašských ořechů
- Ovesné vločky, maličké kousky syrového masa, strouhaná mrkev
- neslané a neškvařené sádlo nebo lůj, můžeme z nich udělat vlastní směs, do které přidáme výše uvedené