Štítek: exotika

TOP české zahrady: Navštívili jsme palmovou oázu. Bez letenky, je uprostřed Česka

TOP české zahrady: Navštívili jsme palmovou oázu. Bez letenky, je uprostřed Česka

Zahrada
Cizokrajné rostliny z jižních krajin budily vždy velkou pozornost, a když už se je podařilo v domácích podmínkách jakžtakž „zvládnout“, vyvstal brzy problém, kam s nimi. „Přes léto se samozřejmě dá většina z nich letnit v zahradě, ale před příchodem mrazů se musí nacpat do skleníku, případně člověku uberou prostor v domě, ideálně v chladné chodbě. A totéž byl i můj případ,“ směje se Josef Bučko. „Proto jsem se zaměřil na druhy, které by mohly ustát naši zimu venku, nejlépe bez zakrytí, případně s využitím ne příliš náročné ochrany. V mém případě to vlastně byla nutnost,“ dodává. "Chlupaté a nechlupaté" Zpočátku experimentoval s rostlinami, které byly u nás běžně k dostání v květinářstvích, ale chtít tehdy konkrétní druh, například obyčejný Trachycarpus, bylo zhola nemožné. „V nabídce...
Po téhle čokoládě neztloustnete! A vyroste vám v obýváku…

Po téhle čokoládě neztloustnete! A vyroste vám v obýváku…

Zahrada
Černá sapota má svůj původ v Mexiku. Rychle se ale rozšířila v tropech celého světa a například v Austrálii je v posledních letech šlágrem. Tmavohnědá dužina jejích plodů totiž nejenom jako čokoláda vypadá, ale dokonce tak i chutná! Na rozdíl od ní má ale podstatně méně kalorií, takže mlsouni nemusí mít obavy, že by nabrali kila navíc. Sklizeň čokolády? Chce to trpělivost… Tento výjimečně vypadající solitér budou určitě obdivovat všechny návštěvy. Má až 30 cm dlouhé lesklé listy, kvete většinou na jaře nebo začátkem léta. Lahodně chutnající ovoce je u této rostliny bonusem navíc. Plody, připomínající zelená rajčata, zrají až 1 rok. Nejprve jsou světle zelené, později žlutozelené. Dužina mění barvu z bílé až po čokoládově hnědou, uzrálou charakterizuje krémovitá...
Neuvěřitelné: Objevili jsme palmovou oázu uprostřed Česka!

Neuvěřitelné: Objevili jsme palmovou oázu uprostřed Česka!

Zahrada
Cizokrajné rostliny z jižních krajin budily vždy velkou pozornost, a když už se je podařilo v domácích podmínkách jakžtakž „zvládnout“, vyvstal brzy problém, kam s nimi. „Přes léto se samozřejmě dá většina z nich letnit v zahradě, ale před příchodem mrazů se musí nacpat do skleníku, případně člověku uberou prostor v domě, ideálně v chladné chodbě. A totéž byl i můj případ,“ směje se Josef Bučko. „Proto jsem se zaměřil na druhy, které by mohly ustát naši zimu venku, nejlépe bez zakrytí, případně s využitím ne příliš náročné ochrany. V mém případě to vlastně byla nutnost,“ dodává. "Chlupaté a nechlupaté" Zpočátku experimentoval s rostlinami, které byly u nás běžně k dostání v květinářstvích, ale chtít tehdy konkrétní druh, například obyčejný Trachycarpus, bylo zhola nemožné. „V nabídce...