Russkiy Toy má své předky v English Toy Terrier, malém psíku, kterého si oblíbila hlavně ruská šlechta. Sám car Petr Veliký vlastnil fenku jménem Lizzeta. Těchto minihafíků bylo v Rusku spoustu, aristokrat, který ho neměl, jednoduše nebyl „in“.
Pak přišla revoluce a proletariátu se tenhle šlechtický pejsek stal trnem v oku jako typický projev buržoasního myšlení. Málem pogromy nepřežil, ale někteří přece jen unikli pozornosti bedlivých strážců nových pořádků. V téměř absolutní izolaci došlo k postupnému křížení. S jakými psy, dnes nikdo neví, ale nakonec vznikla nová rasa, dnes známá jako Ruský Toy. Dnes jsou známy dvě varianty Ruského Toye – hladkosrstá a dlouhosrstá. Hladkosrstá je značně starší, ačkoliv to není stoprocentně doloženo, měla by existovat již od 20. let minulého století. Dlouhosrstá štěňata se poprvé narodila 12. října roku 1958 hladkosrstým rodičům a položila základ nové chovné linie.
Po pádu železné opony měly tyto živé hračky zase namále. Ruští zbohatlíci se vrhli na yorkšíry, maltézáčky a podobné drobné psíky z kapitalistického Západu. Po čase ale zjistili, že je má skoro každý, zatímco domácí Russkiy Toy je raritní záležitostí. Tento výjimečný pejsek, vážící necelé tři kilogramy, tak náporu svých konkurentů odolal a od roku 2006 je rasou, uznanou i FCI.
Autor: David Navara a redakce
Foto: Wikipedia
Video: YouTube
