Co nepotřebuje Bára Štěpánová k bydlení? Ložnici!
Její bujné poprsí skrývá až nečekaně něžné a v lecčems typicky holčičí srdce. Nemálo se to odráží i v její domácnosti, nejvíce pak v jejím pokoji. Vládnou zde růžové a vanilkové odstíny, taky nějaký ten volánek, prostor zaplňují hromady panenek a andělíčků s nekonečnem růží a růžiček. „Já jsem taková typická ženská, co ji potěší jedině dárky jako parfémy, botičky, šatičky…,“ doplňuje Bára svůj portrét. Angličtější víc, než Angličané „Kdepak by mě dřív napadlo, jak velikánskou budu mít jednou radost z něčeho takového, jako je obraz?!“ podivuje se sama nad sebou, když upozorňuje na originál na stěně; Raněnou rytířku dostala od kamaráda, muzikanta a malíře Martina Němce. Nejen holčičí srdce se však odráží v tomto bydlení, Bára miluje tradičnost, byť nikoli českou. „Mám rád...