Druhý název této krásné květiny ale už má svoji logiku. Jako jedna z mála totiž vytváří květenství od vrcholu dolů, což je v rostlinné říši velmi neobvyklé.
Pochází ze Severní Ameriky
Šuškarda není na našem území původní rostlinou, pochází ze severoamerického kontinentu. Patří do čeledi hvězdnicovitých. Je tedy kupodivu příbuzná se sedmikráskou, kopretinou nebo slunečnicí, ačkoliv na pohled s nimi nemá nic společného.
Vytváří robustní, husté a vysoké keříky, kdy dorůstá obvykle do výšky 60–80 centimetrů. V zahradě ji tedy nepřehlédnete. Zaujme hustým klasnatým květenstvím, které je většinou fialové nebo růžové, ale existuje i bílá varianta.
Přitahuje motýly i čmeláky
Tato medonosná květina zaujme nejen nás svým vzhledem. Je doslova magnetem také pro motýly a čmeláky. Proč dává tento hmyz přednost právě šuškardě před jinými rostlinami, se zatím nepodařilo spolehlivě zjistit. Zahradníci se domnívají, že zřejmě vylučuje vůni, která je určena právě motýlům a je pro ně přímo neodolatelná.
Jak šuškardu pěstovat
Pro nejčastěji pěstovanou šuškardu klasnatou je ideální stanoviště v mírně vlhkém záhonu na plném slunci. Na sušší místa spíše stepního charakteru je vhodnější druh L. pycnostachya. Rostlina nesnáší přemokření, půda by měla být tedy vždy dobře odvodněná, v těžké půdě by mohly její hlízovité kořeny zahnívat. Hlízy vysazujeme od září do listopadu do zhruba osmicentimetrové hloubky, přičemž jednotlivé rostliny by od sebe měly být vzdáleny asi 40 cm. Je-li šuškarda zakořeněná v květináči, je možný i jarní termín.
Podobně jako u cibulovin se doporučuje výsadba do košíčku, a to v případě, že máte na zahradě hraboše.
Jak pěstovat šuškardy se dozvíte od Ladislava Strnada, jehož unikátní zahradu jsme navštívili s naší Zvědavou kamerou:
Autor: -jav-
Foto: Fotobanka Pxhere.com a autor