Do parků instalovali lavičky s ocelovými hroty, které se po určité době vysunou a nelze na nich sedět ani ležet. Lidé se mohou posadit jen tehdy, vhodí-li do časového měřiče malý poplatek, a když čas vyprší, trny se vysunou.
Úředníci nápad odkoukali od německého sochaře Fabiana Brunsinga, který lavičku vytvořil jako recesi. Vůbec ho nenapadlo, že jeho myšlenku použije někdo v praxi. Tenhle nápad ale vůbec není marný a možná by se uplatnil i v českých městských parcích, kde lavičky většinou okupují bezdomovci…
Zdroj: Knihovnička Zahrada