Pokud tedy přemýšlíte, proč mají Francouzi či Italové mnohem lepší náladu, než my Středoevropané, odpověď je nasnadě: Bazalka ani dobromysl nechybí snad v žádném jejich jídle.
Její název pochází z řečtiny: Basileus znamená král a tato bylina je svého jména opravdu hodna. Pochází z Íránu a Indie, ale už ve starověku se rychle rozšířila do Evropy. U mnoha národů byla bazalka posvátná jako symbol ochrany a průvodce zesnulého na druhý břeh. Římané ji zase považovali za kouzelnici lásky…
Uklidní nejen mysl, ale i žaludek
Bazalka má velmi příznivý vliv na náš trávicí trakt. Ve Středomoří se používá jako čaj pro uklidnění žaludku, při kolikách a katarech. Stimuluje tvorbu žluči, pomůže při trávení těžkých jídel. Pomáhá také při léčení chřipky a nachlazení, kdy usnadňuje odkašlávání.
Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám, působícím na naši nervovou soustavu. Éterický olej významně pomáhá odstranit bolesti hlavy, snižuje stres, únavu a tlumí pocity úzkosti. Jde o silné antidepresivum, které umí zlepšit náladu a zažene tak přírodní cestou naše zimní depky.
Šťáva z listů také pomáhá při bodnutí hmyzem. Ten ostatně její aromatickou vůni nesnáší, takže se bazalka hodí i jako repelent, díky kterému se mouchy, vosy a další raději vašemu bytu vyhnou.
Vypěstujte si bazalku doma, je to jednoduché
Bazalku dnes běžně koupíte v obchodě. Pokud ale chcete mít jistotu, že nekupujete zajíce v pytli (nemluvě o ceně), pak si ji vypěstujte sami. Uvidíte, že vám bude chutnat mnohem víc!
Na záhoncích se ale dá v našich podmínkách pěstovat bazalka jen jako jednoletka. Pokud chcete sklízet lístky celý rok, pak ji můžete pěstovat v květináči nebo truhlíku doma třeba na okně.
Nesnáší přesazování, proto je vhodné vysít do kvalitní a humózní zeminy přímo její semínka. 
Květináč musí mít otvor pro odtok vody. Bazalka je žíznivka, bude tedy potřebovat stálé zalévání a rosení. Pokud chce pít, dá vám to vědět svěšenými lístky.
Otrhávat listy je nejlepší v době, kdy nasazuje na květ. Staráte-li se o bylinu dobře, dočkáte sklizně i dvakrát do roka. Listy můžete použít zelené, naložit je do oleje, octu nebo soli nebo se dají usušit. Vhodnější je ale dát je na mražák, uchovají si tak všechny své léčivé látky.