Zatímco dnes jsou týdny před Vánocemi plné stresu a dobou spojenou spíše s honičkou za dárky a úklidem, před více než sto padesáti lety představoval advent na venkově významné duchovní období roku. Šlo totiž především o čas na zklidnění, uzavření do sebe a rozjímání. Nekonaly se svatby ani žádné taneční zábavy, lidé chodili do kostela na ranní mše (roráty) a uklízeli své domácnosti. Advent, období posledních čtyř neděl před 25. prosincem, končí půlnocí na Štědrý den. Pak nastává čas vánoční, jenž trvá až do svátku Tří králů, připadajícího na 6. ledna.
Na Štědrý den se nohy od stolu svazovaly řetězem
Štědrý den se nesl ve znamení půstu a přípravy pokrmů na štědrovečerní večeři. S přípravou stolu souvisela řada zvyků, které se dodržovaly. Nohy od stolu se svazovaly řetězem nebo provazem, aby celá rodina držela pohromadě. Pod stůl se pokládala ošatka s obilím a zeleninou, což podle našich předků zajistilo úrodu v příštím roce.
Štědrovečerní večeře začínala až s východem první hvězdy
Štědrovečerní večeře za časů našich prababiček byla bohatá a rozmanitá. Začínala vždy až po východu první hvězdy. Na stole muselo být vše potřebné, aby se nemuselo od večeře odcházet. Lidé totiž věřili, že se tak příští rok všichni opět u stolu shledají. První chodem byl oplatek potřený medem, z něhož si všichni členové domácnosti kousek odlomili. K tradičním pokrmům patřila polévka, např. zelná nebo luštěninová, která se jedla s chlebem. Následoval kuba, nákyp z krup a hub, dalším chodem bývala kaše, ať už hrachová nebo z prosa. Večeře se zakončovala čerstvým, sušeným, případně povařeným ovocem a také ořechy.
Místo stromečku se zdobily větve jehličnatých stromů
Tradice zdobení vánočního stromku se na naše území dostala z Německa v polovině 19. století. Do venkovského prostředí pronikal tento nový zvyk pozvolna. Před první světovou válkou se v domácnostech vyskytovaly častěji pouze zelené větve z jehličnatého stromu. Stromek se zdobil velmi prostě pomocí sušeného ovoce, ořechů, později zabalených do staniolu, a také perníčků. Svíčky se na stromečku objevily až po druhé světové válce.
A protože lidé neměli tehdy ve světnicích příliš prostoru a v domě žil většinou velký počet lidí, zavěšoval se stromek na strop nad jídelní stůl.
Štědrý večer doprovázela mystika
Zvyky jako rozkrajování jablka, pouštění skořápkových lodiček, házení střevícem či odlévání olova se zachovaly do dnešní doby. Na Boží hod vánoční si naši předkové připomínali narození Ježíše Krista a domácnosti zdobili betlémy. Navštěvovala se Mše svatá v kostele a zpívaly koledy. Svátek svatého Štěpána se na venkově nesl ve znamení koledování, čili obchůzek se zpěvem a muzikou, zakončeného výslužkou v navštívených domech.
Autorka: Hana Raiskubová
Foto: archiv NÚLK Strážnice