Předpokládejme, že jste jako správní zahrádkáři na podzim pořádně zryli zem a zároveň půdu pohnojili. Kromě granulovaných hnojiv se hodí např. koňský hnůj, který půdu zároveň prohřeje. 
Tento úkon stačí absolvovat i na jaře, ale pokud máte k dispozici proleželý hnůj, byla by škoda ho nevyužít. Dobrou péčí o půdu si totiž usnadníte další práci – případnou výměnu zeminy. Kvalitně zrytá půda navíc v zimě po několikerém promrznutí získá ideální strukturu pro pěstování zeleniny.
Pozor na škůdce!
Jestliže jste se před zimou zbavili ve skleníku všeho zeleného, neměli by u vás mít škůdci šanci. Přesto není úplně marné vyhlásit jim válku i preventivně. Nepotřebujete žádnou chemii, stačí zapálit cca na 2 hodiny ve skleníku sirné knoty, které zavěsíte volně do prostoru. V té době by neměli ve skleníku zůstávat lidé ani zvířata. Zeminu dezinfikujte dusíkatým vápnem a suchou ji prolijte vodou.
Pusťte se do oprav
S nátěry a opravou podezdívky počkejte na jaro, ale ani tak nemusíte zahálet. Vyměňte popraskané okenní tabulky, zkontrolujte otvírače oken, u šroubovaných skleníků dotáhněte spoje. Pořádně také omyjte skleníková okna zevnitř i zvenku, ať propouští dostatek světla. V zimě také z konstrukce skleníku pravidelně ometejte či odhrabujte sníh. Velké množství by ji mohlo zbytečně zatížit a nevratně poškodit. Tohoto nebezpečí se také můžete vyvarovat s pomocí podpěr. Krov skleníku se doporučuje podepřít po celé délce hřebenu.
Studený versus vyhřívaný skleník
Pokud máte skleník bez jakéhokoliv vytápění, klidně v něm nechte přezimovat cibuloviny, okrasné dřeviny či některé druhy trvalek v kontejnerech. Využijete ho také k předpěstování muškátů v truhlících. Abyste ve skleníku udrželi co nejvíce tepla, přikryjte netkanou textilní látkou vnitřní boky skleníku. Dobře v tomto případě poslouží i bublinková folie. Zakrytí však ponechte na omezenou dobu, ať rostlinám neubíráte světlo.
Určitým systémem vytápění lze ve skleníku dosáhnout i teploty nad bodem mrazu. U temperovaných skleníků, v nichž se pěstují rostliny, které vyžadují chladné přezimování – např. palmy, citrusy, některé druhy kaktusů či orchideje, docílíte až 12 st. Celsia. Ve vytápěném skleníku s teplotou v průměru 20 st. Celsia přežijí cizokrajné subtropické a tropické rostliny, ale také bramboříky, azalky či hortenzie. Z bylinek stojí za zmínku rozmarýn.
Připravte se na výsev zeleniny
U vytápěného skleníku se dá začít s výsevem papriky už v polovině ledna, zatímco ve studeném o měsíc později. Na konci ledna se vysévá také celer, řeřicha nebo karotka. Na začátku roku počítejte rovněž s předpěstováním dalších sazenic – salátem, ředkvičkami, kedlubnami, brokolicí, cibulí, květákem či okurkou. Pusťte se i do výsadby bazalky, čekanky či pažitky k přímé spotřebě.
Jelikož studená zem zpomaluje klíčení, hodí se zryté záhony v zimě na noc zakrýt dekou nebo fólií.
Autorka: Vanda Filipová