
Uhličitan amonný a hydrogenuhličitan sodný, to jsou dvě „příbuzné“, ale přes to odlišné látky s kypřicími účinky. První je součástí cukrářského droždí, zatímco ten druhý známe jako jedlou sodu, která je součástí běžného prášku do pečiva. Rozdíl mezi nimi je i v tom, že zatímco „prdopeč“ uvolňuje při pečení do těsta oxid uhličitý, který nezapáchá, je cukrářské droždí zdrojem smrdutého amoniaku neboli čpavku. V podstatě platí, že oba plyny poté, co splní svoji povinnost (řádně těsto nakypří), uniknou do ovzduší. Proto amonium při pečení tolik zapáchá. Ale z používaných kypřidel je jednoznačně nejlepší!

Jak na to?
Hladkou mouku smíchejte s cukrem, rozehřátým vlažným tukem, dále přidejte vejce, amonium rozmíchané v teplém mléce a vše zpracujte nejlépe v robotu. Bude-li těsto tuhé, přidejte další mléko, ale ne mnoho, aby se vypracované pláty při přenášení z válu na plech netrhaly.
Hotové rozdělte na 4 stejné díly, jež rozpracujete válečkem na velikost plechu, pláty propíchejte několikrát vidličkou a na listech papíru je upečte (při 180 °C cca 5 až 8 minut, troubu ovšem hlídejte; nesmí být příliš tmavé, ale světlé). Než na rovné podložce zchladnou (pozor, jsou křehké!), připravte krém: Pudink smíchejte v rendlíku s moučkovým cukrem, přilijte mléko a vše za stálého míchání svařte.
Hustý pudink provařte a pod folií ho nechte zchladnout (nevytvoří škraloup). Vychladlý základ zašlehejte po lžících do másla vypracovaného doběla, krém rozetřete na 3 z upečených plátů, jež složíte na sebe. Přiklopte pak čtvrtý, moučník zvolna zatižte a nechte ho do druhého dne v chladu rozležet. Jednotlivé řezy nakonec poprašte moučkovým cukrem a libovolně je ozdobte.
