Koníčky

Památky UNESCO: Je Český Krumlov hezčí, než Praha?

Featured Video Play Icon
Řada lidí, kteří navštívili obě města tvrdí, že Český Krumlov je o mnoho hezčí, než matička Praha. Je to samozřejmě věc názoru. Městu v meandru řeky Vltavy s druhým největším zámeckým komplexem v Evropě ovšem nahrává fakt, že od chvíle, kdy ztratilo svůj význam, stagnoval jeho vývoj. Nikomu se tu nechtělo (naštěstí) investovat a tak je Český Krumlov unikátním dokladem středověké městské zástavby bez rušivých dobových přestaveb, právem zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO…

Na magickém místě, kde stojí dnešní město a zámek, pobývali už Keltové. Stopy po prvním slovanském osídlení datují archeologové do 6. století n.l.  První písemné zmínky o Českém Krumlově se potom objevují v roce 1253.

Křivý luh aneb Český Krumlov

Pokud pátráte po tom, od čeho je odvozen název Český Krumlov, pak se musíte vydat do dávných časů. Latinsky se mu říkalo Chrumbenove, potom Castrum Crummau. Je ale pravděpodobné, že ještě dřívějším základem pro jméno města byl výraz ze staroněmčiny Krumber Ouwe, tedy „křivý luh“ či „křivá louka“. Celkem trefný název pro pozemky, které v klikatých meandrech obtékala Vltava.

Svou slávu získalo město za vlády Rožemberků

Nejprve na strmé skále nad řekou vznikl kolem roku 1250 hrad, kde se usídlila jedna z větví Vítkovců, kteří si začali později říkat páni z Krumlova. V erbu měli pětilistou růži. Tu později spolu s hradem zdědili jejich příbuzní Rožmberkové. V té době to byl nejmocnější a nejvlivnější šlechtický rod českého království, který v Českém Krumlově pobývali celá tři století.
První písemné doklady o Českém Krumlově jsou datovány rokem 1253. Místo je latinsky nazýváno Chrumbenove, později pak Castrum Crummau. Samotný název pochází pravděpodobně původně ze staroněmčiny: Krumben Ouwe, tj. křivý luh, křivá louka. Tok řeky Vltavy přivedl do oblasti v mladší době železné Kelty. Stopy po slovanském osídlení pak pocházejí z 6. století našeho letopočtu. Novodobá historie města je spojena se založením hradu kolem roku 1250. Usidluje se zde jedna z větví šlechtického rodu Vítkovců, později známá jako páni z Krumlova. Jak hrad, tak i erbovní znak s pětilistou růží po nich zdědili příbuzní Rožmberkové, s jejichž jménem je spojen největší rozkvět zámku a rozvoj i prosperita města.
Právě za jejich vlády město rozkvétalo. Usidlovali se tu řemeslníci, měšťané stavěli honosné domy na půdorysu, který se beze změn dochoval dodnes. Petr I. z Rožmerka, nejbohatší šlechtic té doby, se snažil ve všem vyrovnat lesku královského města Prahy.
Nejznámějšími pozdějšími členy rodu jsou zřejmě Vilém z Rožmberka a jeho mladší bratr Petr Vok. Oba byli velkými příznivci a znalci umění. Hrad přestavěli na pohodlné zámecké sídlo a celé město postupně získalo renesanční šat. Na místě původní věže Dolního hradu vyrostla pod dohledem významného stavitele Baltazara Maggi, alespoň dle soudu četných znalců, nejkrásnější renesanční věž v Čechách.

Krásu Českého Krumlova zachránil nezájem investorů

Sláva výstavného města ale začala v pozdějších staletích pohasínat. Roku 1602 koupil českokrumlovské panství císař Rudolf II., o 20 let později ho ovšem jeho následník Ferdinand II. daroval rodu Eggenberků. Jan Kristián nechal postavit zámecké barokní divadlo, které v nezměněné podobě zůstalo zachováno dodnes a patří proto právem k celosvětovým unikátům. Třetí generace Eggenberků, která zde sídlila, ale vymřela bez přímých potomků a dědictví tedy získává knížecí rod Schwarzenberků. Ten byl blízký vídeňskému císařskému dvoru  a po jeho vzoru přistoupil k dalším úpravám zámku i zahrady.
To bylo ale to poslední, co tvář Českého Krumlova změnilo. Význam města upadal, došlo také ke kulturní i ekonomické stagnaci. Naštěstí pro nás, neboť zůstal zachován prakticky beze změn dobový ráz i původní zástavba. Unikátní městský komplex i zámek je proto právem od 1992 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Text a foto: Jaroslav Volný

Fotogalerie
6 fotografií

Komentáře