Hledali jsme, pátrali a teď vám to tedy můžeme prozradit: Prapůvodně to byl oblíbený pamlsek sourozeneckého tria švédských princezen (viz Střípky z historie), a tak se jim začalo říkat princezničky, prostě princesky…
Příznivce potahovaných dortíků napadne hned na začátku důležitá otázka: Ze složení je nad slunce jasné, že jde o smetanový krémový dort a jakýkoli potah fondánovou, mléčnou i kvalitní mandlovou marcipánovou hmotou na šlehačkový povrch nepatří. Plát by se na něm zakrátko rozpustil!
Jak na to? Potřete dortík vrstvou krému
Řešení se ovšem našlo a je velice prosté: Složený, vyšlehanou smetanou upravený a v chladu ztuhlý dortík jednoduše potřete tenkou vrstvou krému, jehož podstatu tvoří měkké máslo vypracované s trochou moučkového cukru. Tento tukový potěr zabrání pronikání vlhkosti ze šlehačkového podkladu k vrchnímu potahu. Nicméně platí, že je to opatření krátkodobé, což ostatně platí i o trvanlivosti celého dortíku. Určený je spíše pro rychlou spotřebu do druhého dne. A až ho budete skládat, mějte na paměti ještě jednu dobrou radu: Každý upečený piškotový korpus musí po prokrojení vydat na 3 stejně silné kruhové plátky. Původní spodní a vrchní pak použijte na podstavu dortu, zatímco prostředním, který je pěkně pružný, překryjte šlehačkový kopeček na jeho povrchu.
Náš tip:
Princesky lze po obvodu libovolně dozdobit; svědčila se krajka vytvořená technikou sugarveil. Dole při podložce pak můžete dortíky olemovat cukrářskými perličkami, případně použijte pruhy perlovce vytlačené z marcipánky v silikonové formě. Klasický Dort princezen musí být potažený zeleným marcipánem a ozdobený drobným kvítkem růže. Jeho varianta se žlutým potahem je označován jako Dort princův a oděný do růžového či červeného kabátku nese název Dort opera (viz hlavní foto)
6 vajec, 4 žloutky, 170 g krupicového cukru, 170 g hladké mouky, 6 lžic mandlové mouky, špetka soli, 120 g másla; krém: 500 ml plnotučného mléka, 1 sáček vanilkového cukru, 80 g krupicového cukru, 3 žloutky, 2 lžíce kukuřičného škrobu, 1 lžíce vrchovatá másla; sirup na piškot: 50 g krupicového cukru, 60 ml vody, 2 lžíce koňaku (brandy apod.); na dohotovení: malinový nebo jahodový džem, 600 ml smetany ke šlehání, 25 g másla, 1 lžíce moučkového cukru, 500 g marcipánové hmoty, zelená a červená potravinářská gelová barva, moučkový cukr na posypáníPostup:
4. Vždy jeden piškotový plát (původní spodní či vrchní) pokropte částí sirupu a potřete ho džemem. Na džem rozetřete čtvrtinu žloutkového krému a vše přiklopte druhým piškotem pokapaným sirupem. Další vrstvu tvoří opět čtvrtina krému, na který naložíte polovinu šlehačky (vypracovaná smetana). Šlehačku vytvarujte do podoby polokulovitého kopečku a povrch uhlaďte špachtlí. Na něj přiložte třetí piškot (původní prostřední plát) a dlaněmi korpus dotvarujte do polokulovitého tvaru. Oba dortíky nechte v chladu ztuhnout.
Kdo a kdy jako první vytvořil marcipánem potažený kopeček plný fantastických chutí s původním, zcela obyčejným názvem „Zelený dort“, není známo. Jeho věhlas, už se jménem Dort princezen, se však rozšířil rychlostí blesku v roce 1948, kdy Jenny Åkerströmem (1867-1957), vyhlášená stockholmská kulinární spisovatelka a bývalá soukromá učitelka tří dcer švédského prince Karla a princezny Ingeborg otiskla ve své Nové kuchařce princezen podrobný recept.
Jiné zdroje ovšem uvádějí, že přesný popis výroby Jenny Åkerströmem zveřejnila již o 19 let dříve, a to v první knize zaměřené na pochoutky švédského dvora s titulem Kuchařka princezen. Další otazník visí také nad dobou, kdy malé šlechtičny dort, který si údajně nadmíru oblíbily, poprvé okusily.Lze jen odhadovat, že to bylo v prvním či druhém desetiletí 20. století. Nejstarší z urozeného sesterského trojlístku Margaretha (pozdější dánská královna známá jako Markéta Švédská) se narodila roku 1899, prostřední Martha (sňatkem se svým bratrancem Olafem V. získala titul norská korunní princezna) spatřila světlo světa o dva roky později, a nejmladší Astrid (sňatkem s Leopoldem III. se stala belgickou královnou) se narodila roku 1905.
Zdroj: časopis Dortománie 07/2014