Křeček se orientuje – na rozdíl od lidí – především podle čichu (do paměti si dokonce ukládá vzory pachů) a sluchu (vnímá i frekvence ultrazvuku). Po obou stranách pusy má charakteristické vaky, které dokáže naplnit potravou až k pasu.
Jednotlivé druhy křečků se liší velikostí i nároky na chov. Nejlépe se dá ochočit křeček zlatý (někdy také nazývaný jako syrský). Pozor však na jeho chování ve skupinách, tehdy začne být agresivní. Mírumilovnější povahu má křeček džungarský, charakteristický také svou hravostí. Tomuto hlodavci můžete pořídit kamarády bez obav, avšak netoužíte-li zrovna po křeččí farmě, volte zvířátka stejného pohlaví. Příliš zábavy si neužijete s křečíkem Roborovského. Jde o plachého samotáře, který vás zaměstná tak trošku mimo plán svými útěky.
Křečka lze chovat podobně jako králíčka či morče v kleci nebo akváriu. U klece dávejte pozor na šířku mezer mezi mřížemi. Neměla by přesahovat 13 mm, aby se mazlík neprodral ven. Minimální rozměry klece se doporučují 40 x 30 cm. Podobnou velikost volte i u akvária. Příbytek křečka nikdy nenechávejte v průvanu nebo na místě, kam dopadá přímé slunce. Další tipy a rady, týkající se chovu, si můžete přečíst na našem spřáteleném webu:
