Humus už dneska pořídíte v každém zahradnictví nebo hobbymarketu. Jenže jednak kupujete příslovečného zajíce v pytli a navíc: Proč utrácet peníze, když si ho můžete vyrobit sami, a ještě při tom zužitkujete většinu rostlinného odpadu ze zahrady, a dokonce také až 30 % zbytků z kuchyně?
Jak to funguje?
V přírodě uschlé rostliny, listí i větve postupně zetlí a stanou se tak cenným zdrojem nenahraditelných živin pro další generace veškeré flóry. Tento koloběh se opakuje už po stovky milionů let. Proces tlení trvá poměrně dlouho, ale my ho umíme urychlit. Ano, stačí správně založit kompost a starat se o něj, a prvního kvalitního humusu se dočkáme už po roce. Dnes už existují dokonce urychlovače, které proces tlení akcelerují. I tady ovšem platí, že čím starší, tím lepší…
Kde a jak kompost na zahradě založit?
Nejprve najděte někde v koutku zahrady spíše stinné místo. Kompost potřebuje ke svému zrání vlhkost a na sluníčku by zbytečně vysychal. Neumisťujte ho ani tam, kde se často pohybujete, nebo v blízkosti zahradního posezení. Jednou z fází kompostování je kvašení a v této chvíli to opravdu není libá vůně.
Nezapomeňte pozvat k práci také žížaly a hmyz!
Na zvoleném místě odstraňte drny. Při dalším postupu se řada zahrádkářů ovšem dopouští základní chyby. Dno kompostu vydláždí, vybetonují nebo na něj položí nepropustnou fólii. Nedělejte to! Zabránili byste tak mikroorganizmům, žížalám a drobnému hmyzu v přístupu. Jsou to právě oni, kteří začnou odpadovou hmotu přetvářet v užitečný humus. Co na dno patří najdete níže.
Kde kompost založit?
Najděte na zahradě spíše stinné místo. Zrající kompost potřebuje vlhkost a na přímém sluníčku by zbytečně vysychal. Nebudujte ho ani blízko místa, kde se často pohybujete. Tlející hmota kvasí a zrovna dvakrát nevoní.
Na vybraném místě nejprve odstraňte drny. Pozor na nejčastější chybu, které se laici při zakládání kompostu dopouštějí: Na dno kompostu nedávejte nic, co by bránilo přístupu drobných živočichů! Jsou to právě mikroorganizmy, žížaly a brouci, kteří budou hmotu zpracovávat a přeměňovat v humus! Na dno tedy patří jediné: Drobné větvičky, sláma, stonky květin, štěpky z drtiče. Kompost totiž potřebuje i odspodu dýchat, ne být dušen.
Začínáme s vrstvením, není to žádná věda
Pro úspěšnou tvorbu humusu je důležité střídat jednotlivě vrstvy. Porézní materiály prokládejte hutnými, vlhké se suchými, zelené s hnědými (čerstvě posečená tráva a listy zeleniny se suchými větvičkami, popř. pilinami). Zelenou hmotu je třeba prosypávat hašeným vápnem a zrající materiál čas od času překopat. A nezapomeňte také kompost zalévat!
Kompost také musí mít dostatečný přístup vzduchu (kyslíku). V prvních dnech se nelekejte toho, že se začne hmota zahřívat, postupně až na 50 °C. Je to správné, zároveň se likvidují semena plevelů a plísní.
Co do kompostu dávat a co ne
Dalším častým omylem je, že do kompostu se dá „narvat“ všechno, co kde zbylo. Není tomu tak! Spousta věcí do něj nepatří, jinak nebudete mít humus kvalitní a proces tlení by se mohl zpomalit nebo zastavit. Stejnou chybou je kompostovat pouze čerstvě posečenou trávu, nebude tlít, ale hnít. Nechte ji trochu proschnout a prokládejte zeminou, kousky kartonu nebo štěpkou, aby byl poměr dusíku a uhlíku vyrovnaný.
Co do kompostu patří:
- ovocné a zeleninové odpady
- kávové a čajové zbytky
- slupky ( kůra citrusových plodů ale jen v malém množství!)
- hnědá lepenka a novinový papír – v malém množství, papírové ručníky
- vaječné skořápky
- trus malých zvířat (ale ne psí a kočičí)
- listí, drnové řezy
- uvadlé květiny, seno, posekaná tráva
- nalámané nebo rozdrcené zahradní odpady, kůra, piliny
Co do kompostu nepatří:
- kosti, zbytky a odřezky z masa
- omáčky, tuky, majonézy
- cigaretový popel a nedopalky
- obsah pytlíků z domácích vysavačů
- časopisy
- oddenkový plevel (např. svlačec, bršlice kozí noha, pýr…)
- nemocné rostliny a chemicky ošetřené materiály
- plasty, kov, sklo, kameny
- nať z brambor
- do kompostu také rozhodně nepatří žhavý popel a lehce hořlavé materiály
Co udělat, aby kompost zahradu nehyzdil
Někdo ponechává kompost jako volně loženou kupu hnoje. To si můžete dovolit v případě, že máte rozlehlou zahradu, ale ani tak to není ono. Můžete tedy prostor ohradit konstrukcí z prken, trámků nebo kulatiny, v takovém případě ale skládejte jednotlivé prvky „na přeskáčku“, aby se vytvořily mezery, kterými bude kompost dýchat.
Proces zrání můžete ovšem urychlit pomocí moderních plastových kompostérů. Jejich výhodou je navíc to, že v zahradě neruší. Je opatřen průduchy, větracím systémem a ze spodních dvířek se vám humus bude snadno vybírat.
Většina typů se dodává jako jednoduchá stavebnice, takže ho snadno přivezete domů nebo si ho můžete objednat i na dobírku. Vyrábí se ve spoustě druhů a objemů, takže si určitě vyberete právě takový, jaký potřebujete. Dnes už jsou k dostání dokonce i kompostéry na balkon. Pořídíte je v kterémkoliv hobbymarketu nebo prostřednictvím internetu, kde vás navíc přijde levněji. Tak jako tak nejde o nákladnou investici, i ta se vám ale rychle vrátí v podobě kvalitního humusu, za který byste jinak dali v obchodě spoustu peněz…
Autor: -jav-