Už naše praprababičky dobromysl přidávaly v létě do jídla sekáčům na poli, aby jim zajistily dobrou náladu a chuť k práci. Ale věděly také, že tahle útlá bylinka pomáhá při křečích v nohou, tlumí dráždivý kašel i nadýmání. Proslulá je také jako antidepresivum – zlepšuje náladu a má povzbuzující účinky. Proto se jí také říkalo lidově „dobrá mysl“ a „dobráček“.
Bez oregana ve středomořské kuchyni ani ránu
Ve Středomoří se dobromysli říká oregano. Název pochází z řečtiny a znamená „potěšení z hor“. Bez něj si Italové, Francouzi, Řekové a další středomořské národy svou kuchyni nedovedou vůbec představit. Možná právě kvůli této bylince na nás působí tak uvolněně a bezprostředně. Je totiž nejen vynikající přísadou do jídel, ale způsobuje i dobrou náladu. S výjimkou depresí by se ale dobromysl neměla užívat dlouhodobě a nevhodná je také pro těhotné ženy!
Jak ji pěstovat a sbírat?
Dobromysl je vytrvalá a hodí se do skalek a květinových záhonů, vytváří kobercovité trsy a v létě krásně kvete a voní. Dobře se dá množit i dělením trsů nebo sazenice zakoupíme. S úspěchem se dá pěstovat i na balkóně nebo v bytě. Odkvetlou dobromysl na podzim ořežeme na výšku asi 6 cm od země, na jaře vyrazí nové listy.
Kvetoucí nať dobromysli sbíráme v délce 15–20 cm nejlépe před polednem nebo v poledne, od konce června do září, a suší se zavěšena v kyticích na dobře větraném místě ve stínu. Z usušené natě sdrhneme lístky s květy a uchováváme v uzavřené sklenici. Používá se také do ozdobných sušených kytic.