Tento dnes už světově proslulý nepečený dort totiž pochází z dílny francouzského mistra kuchařského a cukrářského umění Maria-Antoineho Carêmeho, jméno Charlotte nese podle švagrové ruského cara a proč dostal 22 let po smrti slavného cukráře ještě jméno Malakoff, je dodnes tak trochu záhada. (viz níže „Střípky z historie). Recept na tento dezert jsme převzali z červnového vydání časopisu Dortománie,
Jahodová sezóna je tady, takže se vrhněte do tohoto inspirativního „nepečení“. A nezapomeňte, že nezbytnou součástí základní smetanové pěny se žloutkovým základem jsou jemně nastrouhané oloupané mandle, případně použijte na suché pánvi opražené a tmavých slupek zbavené lískové oříšky. Šarlota pak zaujme trochu jinou, delikátní, ale opět velmi jemnou chutí. Sestává se z cukrářských piškotů ukládaných nastojato do klasické dortové formy, ale použít můžete i mísu půlkulovitého tvaru, ve které se vnitřní obklad piškoty udrží snáze pohromadě.
4 žloutky, 120 g moučkového cukru, 65 g másla, 300 g loupaných mandlí nebo lískových oříšků, 700 ml smetany ke šlehání, 3 plátky želatiny, 2 balení cukrářských piškotů, tuzemák dle potřeby, 500 g jahodJak na to?
V kotlíku nad párou vyšlehejte žloutky s cukrem, prohřátou hustou pěnu odstavte a zašlehejte do ní po krátkém zchladnutí na kostky nakrájené měkké máslo. Zvlášť rozehřejte v troše vody nabobtnalou želatinu, do vlažné vmíchejte 2 až 3 lžíce vyšlehané smetany a tekutinu vmíchejte do veškerého množství pevné šlehačky. Třetinu pěny s želatinou oddělte, do zbytku zašlehejte po lžících zchladlý žloutkový základ a přidejte jemně strouhané mandle.
V předstihu vyložte kruhový ráfek o průměru 20 až 22 cm fólií a bok uvnitř obložte nastojato piškoty pokropenými tuzemákem. Kousky piškotů rozložte i na dno a naložte na ně teřtinu vymíchané šlehačkové náplně. Vrstvu poklaďte rozpůlenými jahodami, přidejte další krém, jahody a znovu krém. Docela nahoru rozetřete oddělenou bílou šlehačku a vrstvu případně posypte mandlovými či ořechovými lupínky nebo strouhanou čokoládou. Vše uložte na 3 hodiny v chladu, stáhněte ze ztuhlé šarloty ráfek, nahoru uložte jahody (celé nebo plátky) a bok ovažte dekorativní stuhou.
Autor: -iri-
Zdroj: Časopis Dortománie. V digitální podobě si ho můžete objednat včetně předplatného a archivních čísel ZDE
.jpg)
Fantastický nepečený dort Charlotte Malakoff údajně pochází z dílny francouzského mistra kuchařského a cukrářského umění Maria-Antoineho Carêmeho, který žil v letech 1784 až 1833 a svými laskominami těšil Napoleonův jazýček. Po vojevůdcově pádu si na jeho specialitách pochutnávalo panstvo v Londýně a pak v Petrohradu přímo na dvoře cara Alexandra I. Před smrtí se Carême vrátil do Francie, kde utěšoval chutě rodiny bankéře Rothschilda.
Vznik dortu, který vám dnes předkládáme, se váže k jeho ruskému období. První část názvu, Charlotte, kterou běžně používáme počeštěnou na šarlotu, odráží jako výraz pocty jméno carovy švagrové a manželky britského krále Jiřího III. Charlotty Mecklenburg-Strelitz (česky Šarlota Meklenbursko-Střelická). Ta je podle některých zdrojů sama považována za autorku receptu na šarlotku – sladký dezert z jablek a chlebových kůrek či piškotů. Jisté je, že za života Carêmeho se jeho nepečené dílo muselo nazývat pouze Charlotte.
Druhá část názvu, Malakoff, ačkoli zní „zcela rusky“, odkazuje na francouzského generála Aimabla Jeana Jacquese Pélissiera, který za chrabré dobytí pevnosti Malakov, jež zapříčinilo pád Sevastopolu v Krymské válce, obdržel titul vévoda z Malakova, tedy de Malakoff. Toto vítězství se ovšem odehrálo počátkem září 1855, tedy celých 22 let po smrti Marii-Antoineho Carêmeho. Kdo a kdy „Malakova“ k „Šarlotě“ přidal, historické prameny neuvádějí…-tam-