Když se s ním procházíte jeho zvěřincem, čítajícím 35 zvířat od tygrů ussurijských, pum amerických, přes lamy až po hady a krokodýly, dějí se divy. Všechny zvířata spustí radostný povyk. Ba i hadi žádostivě syčí, aby je jejich páníček pohladil.
Znalci z oboru nad tím kroutí hlavou. Podle nich je třeba právě levhart absolutně nezkrotitelná šelma, nemající před ničím a před nikým respekt. Přesto Novinka vystupovala v manéži, navíc bez ochranné klece. Stačilo jí, že je její „milenec“ Jaromír s ní.
Ostatně i ochránci zvířat, kteří proti cirkusu brojili s tím, že jde o týrání zvířat, po návštěvě obrátili. Vždyť jenom tygrů ussurijských, kterých je ve volné přírodě už asi posledních pět set, vypiplal už 29 a jeho chov je celosvětově obdivován.
Respekt budí respekt
Jaromír Joo má bezpochyby vzácný dar: V jeho přítomnosti se obrovští tygři mění v kočky domácí, pumy v poslušné pejsky. Jak to dělá, že i z hada je přítulný mazlíček? „Chcete-li budit respekt, musíte ho sami vůči zvířatům mít. Být silný a dominantní, zkrátka vůdce smečky. Zároveň ale musíte zvířata pozorovat, mít trpělivost jim naslouchat, protože každé je jiné. A při drezúře používám jen cukr, žádný bič. Nikdy ale nesmíte dát najevo strach a slabost, šelma to okamžitě vycítí. Třeba Borneovi (obrovský samec tygra ussurijského) by stačilo potom jenom máchnout tlapou, a jsem bez hlavy. No, aspoň bych to měl rychle za sebou,“ usmívá se.
Starodávný rod „tvrdohlavých“
Jaromír Joo zastupuje už sedmou generaci slavného rodu, o jehož cirkuse je první zmínka už z roku 1792. Vnuk Jaromír pak devátou! „Cirkus nám ale v roce 1955 znárodnili. Jediné, co zbylo, tak pár medvědích, tygřích, lvích drápů a tesáků, které se dědí z otce na syna,“ vypráví principál. Členové původního cirkusu pak vystupovali po celém světě jako artisté. „Hned v roce 1990 jsem ale obešel rodinu, půjčoval si peníze a pustili se do toho znovu. My jsme byli od nepaměti tvrdohlavý rod – co jsme si usmysleli, to jsme dokázali,“ říká s pýchou.
Začínali skromně ve Skandinávii, dnes už má jeho První český Národní cirkus JO-JOO v sezóně přes padesát zaměstnanců, tři šapitó a neúnavně cestuje po Česku.
Do důchodu se nechystá, jen si víc užívá
Pan Jaromír měl nedávno 62 let. Je tedy ve věku, kdy by měl už myslet na důchod. Nic takového! Pouze vedení cirkusu předal synovi Patrikovi, aby si mohl víc užívat s vnoučaty. „Šelmy cvičím dál, až už nebudu mít sílu, vyřeším to, vím, kdy odejít. Cirkusu ani kontaktu se zvířaty se ale nikdy nevzdám,“ přiznává. Mimochodem: Hodně nyní cestuje, napsal knihu „Zpověď principála“ a chystá cyklus „Pohádek pro šelmy“. Máme se tedy na co těšit…
Autor: Jaroslav Volný
Foto: Archiv Jaromíra Joo a autora
[post_gallery]