Není rumový příliš, ale spíše příjemně; vlastně je to úžasný „punčák“, jehož kvality nejlépe vyniknou teprve po řádném odležení v chladu (viz Náš tip). Mohlo by se také zdát, že jeho příprava bude složitá a pracná (viz řada rozmanitých „komponentů“ a náplní), ale spíše je jen náročná na čas. Zvládnou ji dokonce i méně zkušení „dortaři“, budou-li postupovat dle našeho návodu krok za krokem. Výsledek se stoprocentně vyplatí! A ještě jeden detail na závěr: Hoříte nedočkavostí, zda prozradíme, odkud tento recept pochází? Dort kapitána Morgana můžete ochutnat v celé řadě cukráren po celém Maďarsku a tamní cukráři jsou, jak známo, svým sladkým uměním vyhlášení. Budapešť v tomto směru předčila už na za éry c.k. mocnářství císařskou metropoli Vídeň!
Náš tip:
Při skládání korpusu ve formě obložené fólií můžete natrhat na kousky i střední kakaový piškotový plát (viz krok č. 9 ve fotonávodu). Dort pak nebude mít na řezu pruhovaný vzhled, ale bude efektně mramorovaný. Čím déle následně necháte korpus odležet v chladu, tím lépe, získáte opravdu báječný „punčák“ (vůbec nejlépe chutná až na třetí den).
Světlý piškot: 6 vajec, 5 lžic krupicového cukru, 1 sáček vanilkového cukr, 6 lžic polohrubé mouky, 1 lžička prášku do pečiva; tmavý piškot: 4 vejce, 4 lžíce krupicového cukru, 4 lžíce polohrubé mouky, 2 lžičky kakaa; čokoládový dresink: 100 g krupicového cukru, 2 lžíce kakaa, 150 ml vody, 3 lžíce oleje, 40 ml tuzemáku; vanilkový krém: 2 lžíce krupicového cukru, 1 sáček vanilkového pudinku, 400 ml mléka, 100 g másla; rumový dresink: 100 g krupicového cukru, 60 ml vody, 100 g másla, 100 ml tuzemáku; krém na dohotovení: 350 ml smetany ke šlehání, 150 g hořké čokolády, 50 g másla, 60 ml tuzemáku, 2 plátky želatiny, 3 lžíce tuzemáku; na ozdobení: rumové pralinky nebo čoko truffles, hobliny apod.
Jak na to krok za krokem (fotonávod najdete pod článkem)
Střípky z historie:
Jeden z nejvýznamnějších vůdců karibských pirátů, posléze jejich zarytý odpůrce a výkonný guvernér Jamajky Henry Morgan se narodil kolem roku 1635 v britském Walesu jako nejstarší ze tří synů Roberta Morgana, zemědělce a potomka rodu s bohatou vojenskou tradicí. Roku 1654 odcestoval do západní Indie, kde se stal privatýrem, neboli korzárem či bukanýrem, tedy „pirátem s pověřením“ ve službách Británie, který měl za úkol ničit námořní obchod jiných zemí, přepadat jejich lodě a terorizovat kolonie. Díky své odvaze a vůdcovským schopnostem se vbrzku vypracoval do hodnosti kapitána. Morgan se ovšem angažoval především v bojích proti osadám v Jižní a Střední Americe patřícím Španělům a při těchto i námořních akcích získal pověst jednoho z nejúspěšnějších lupičů všech dob.
Za své úspěchy při plavbách Karibikem, kdy hájil britské zájmy, byl později povýšen do šlechtického stavu a získal titul sir. Tou dobou však už vedl zcela jiný boj, a to právě proti pirátství, které mu přitom přineslo nehynoucí slávu. Už jako „usazený pán“ se stal výkonným guvernérem Jamajky, funkci zastával v letech 1674-1675, 1678 a 1680-1682. Zajímavé je rovněž to, že stejný post obsadil roku 1634 i jeho strýc Edward Morgan, jehož dceru Mary Elizabeth, tedy svou sestřenici, pojal Henry roku 1666 za ženu. Ze svazku však žádné děti nevzešly. Proto Henry krátce před svou smrtí, kdy ho sužovala tuberkulóza, odkázal majetek svým kmotřencům Charlesi Byndlossovi a Henrymu Archboldovi, ale pod podmínkou, že přijmou příjmení Morgan.
Věhlasný kapitán pak zesnul o necelé dva měsíce později, 25. 8. 1688. Věčný klid měl nalézt na jamajském ostrově ve městě Palisadoes. Hřbitov však roku 1692 v důsledku zemětřesení pohltilo moře. Život umravněného bouřliváka Henryho Morgana se stal předlohou pro mnoho literárních a filmových děl, rozhlasových seriálů a videoher. Jeho jméno nese hotel v Hondurasu, klub v Belize, město Potr Morgan na Haiti a od roku 1944 i výtečný jamajský rum.