Ve své domovině se shiba osvědčila jako malý pes pro lov menší zvěře, kterou vyhání z nižších porostů a křoví. Pro svou statečnost byla v některých oblastech používána i k lovu velké zvěře a medvědů. Spolu s ostatními přírodními japonskými plemeny patří do FCI skupiny 5 – špicové a primitivní plemena. Standard plemene byl unifikován v 1934. V r. 1937 byla shiba prohlášena za japonskou národní památku. Poté bylo plemeno chováno a šlechtěno až do podoby vynikajícího plemene, jak jej známe dnes. V České republice se první shiba objevila v roce 1989.
Pes velmi rychle chápe, co se od něj chce, ale když mu povel zrovna nesedí, udělá vše proto, aby dosáhl svého a pánův příkaz nesplnil. Při nepravostech se obratným manévrováním snaží rozzlobeného pána uchlácholit a vyhnout se trestu. Má obrovskou škálu zvukových projevů od kňučení přes různé skřeky a skřípání k charakteristickému kvákání a vřískání. Umí vyvinout mnoho grimas a pro každou příležitost si pohotově připraví jiný škleb. Většinou se svalí na záda, vrtí se a kroutí.
Jak si poradit s jejím chovem a pro koho se hodí? Více informací hledejte na našem spřáteleném webu:
