Nevíte co se spadaným listím na vaší zahradě? Mrkněte na pár užitečných rad, které vám pomohou i se zdravím vaší zahrady.
Cenným přínosem číslo jedna je přidat listí do kompostu. Aby kompost dobře zrál je zapotřebí do něho přidávat tzv. hnědou složku bohatou na uhlík. Tím právě myslíme listí. Pokud máme listí přebytek, je možné polovinu množství nechat na jaro a promísit tak s první posečenou trávou.
Vhodným způsobem jak se zbavit nějakého množství listí je i mulčování. Tedy můžeme využít místa, kam nám listí normálně nepadá. Často nám taková hromádka obyčejného listí nahradí těžko sehnatelnou slámu, nebo štěpku. Pokrývkou listí můžeme zazimovat zeleninové záhony, kterou pod vrstvou listí chrání půdní život a pomáhá při vytváření humusu. Na takové záhony ale nepoužíváme listí z ořešáků, jsou příliš kyselé. Ty můžeme s klidem odložit na kompost nebo je lze využít jako podestýlku kurníku. Tam totiž naopak pomáhají proti parazitům.
Abychom ze spadaného listí neměli užitek jenom my, měli bychom ho využívat už jenom kvůli menším živočichům, kteří díky němu lépe přezimují. Takže pokud nechcete mulčovat záhony listím, je dobré nechat cestičku ke kompostu nebo alespoň v koutě zahrady ponechat hromádku listí. Určitě si v ní najdou útočiště ježci a ještěrky. Časem se hromada rozloží stejně jako na kompostu, popřípadě na jaře opatrně rozhrňte.
Malé množství lístků nevadí ani vodním plochám a jezírkům, spadané lístky na dno poslouží k ubytování larev vážek.
Další výhodou listí je, že se perfektně hodní na výrobu pěstebního substrátu. Takový domácí kompost s listím je výborným zdrojem listovky. Velmi cennou látkou pro pěstování. Je lehká, vzdušná a jemná a obsahuje velké množství uhlíku. Je-li potřeba, dokáží i díky listí z ořešáku nahradit rašelinu. Má totiž i nižší pH. Jak na výrobu pěstebního substrátu? Posbírané listí uložíme do klastického kompostéru nebo ohrádky například z pletiva. Suché listí prolijeme vodou, nebo zákvasem z kopřiv či drůbežího trusu. Jemné listí z lípy, lísky je rozleženo zhruba za jeden rok, ostatní listí potrvá dva až tři roky. Ale stojí to za to.
Nejznámější variantou kam se spadaným listím je použití jako ochrany před mrazem trvalkových záhonů. Především rostlinám, kterým nevadí vlhčí půda ani přes zimu. Tato nastýlka z listí chrání kořeny před mrazem a navíc udržuje půdní vláhu. Časem poslouží jako hnojivo. A nesmíme také zapomenout na cibuloviny, které nám rovněž peřina z listí izoluje od mrazu, z jara si mezi listím květy samy prorazí cestu. Keře jako azalky, rododendrony a fíkovníky, které jsou v zimě velmi choulostivé, můžeme zahrnout listím požehnaně.